Kdyby nebylo jeho jméno v titulku a kdybyste neviděli úvodní fotografii, stejně byste hned věděli, o kom je řeč. Kimi Räikkönen, aktuálně nejen nejstarší pilot Formule 1, ale taky pilot s nejvíce starty (před letošní sezónou to bylo 330). Svérázný Fin je miláček davů, podobně bezhlavě lidé milovali snad jen Jamesa Hunta nebo Ayrtona Sennu. Nebo snad znáte někoho, kdo by se mu posmíval, nebo ho nerespektoval?

Je mi jedno, co si lidé myslí. Ve Formuli 1 nezávodím, aby mě měli rádi.

Říká se mu Iceman, ale ta přezdívka je chladný kalkul jeho bývalého šéfa Rona Dennise, který málomluvného Fina hned v jeho druhé sezóně posadil do McLarenu. Mechanici mu říkají Kimppa, Räikkä a Kimster, ale finští novináři mu vtipně říkají „Räkkä“, což ve finštině znamená nudle u nosu. Tato přezdívka vznikla ze slova Häkä (ve finštině oxid uhelnatý), která byla přezdívkou Miky Häkkinena, kterého u McLarenu vystřídal. Pro všechny blízké je ale prostě Kimi. Kimi Räikkönen. A všichni jeho blízcí vám řeknou, že skutečný Kimi je úplně jiný než ten, co ho znáte z televizní obrazovky nebo z rozhovorů v novinách. Vtipný, přátelský, zábavný. A miluje dvě věci. Svou rodinu a řízení. Každé samozřejmě úplně jinak, oboje ale skutečně, hluboce a naplno. A dávno už není takový, jako si ho mnozí pamatují.

„Je mi jedno, co si lidé myslí. Ve Formuli 1 nezávodím, aby mě měli rádi,“ řekl už několikrát. „Ve Formuli 1 závodím, abych jezdil, jak nejrychleji dokážu.“ Räikkönenovo krédo zní „méně je více,“ a to jak mimo závody, tak na okruhu. Neplatí to však jen pro jeho výkony. Jeho jednoslabičné odpovědi jsou sice mrazivě stručné, ale přesto v jejich obsahu nechybí sdělení, na rozdíl od naučených, dokola omílaných frází ostatních pilotů. Víc přemýšlí, méně mluví. A když, tak k věci. A taky upřímně. Na konci článku najdete seznam jeho nejzábavnějších hlášek, ale daleko větší pozornost si podle mě zaslouží tři jiné, velmi upřímné odpovědi… 

„Každý rok v únoru sednu do auta a říkám si, jestli jsem ještě pořád dost rychlý. Tyhle pochybnosti jsem měl vždycky, i když jsem byl ještě v McLarenu,“ přiznal Kimi v jednom z rohovorů. O jeho rychlosti ale nikdo pochybovat nemůže. Jeden titul mistra světa, dvě druhá místa a dvě třetí v celkovém hodnocení šampionátu. A spousta nezapomenutelných závodů, kdy se vydrápal do popředí po zpackané kvalifikaci nebo problémech v úvodu. Rychlý je i ve svých jednačtyřiceti letech.

Tou druhou věcí, která mě dostala, byl stoický klid poté, co s ním Ferrari neprodloužilo v roce 2009 smlouvu, aby mohli místo něj angažovat Fernanda Alonsa. Média ho tehdy pranýřovala za to, že se neozve a tváří se, jako by mu vyhazov vůbec nevadil. „A vám by vadil, kdybyste dostali odstupné dvacet milionů eur?“ Stručná a jasná odpověď. Žádný prostor pro další debatu. 

Když jedete 300 km/h a chcete předjet auto před sebou, nechcete si moc povídat. Chcete ho jen předjet.

Kimi se stal po odchodu Michaela Schumachera nejlépe placeným jezdcem Formule 1, ale když ho Ferrari vyhodilo, bral věci, tak jakou jsou. „Říkám i svým dětem, aby se netrápili věcmi, které nemohou ovlivnit.“ Divíte se? Možná že kdybyste znali Kimi dětství, divit byste se přestali. Ve Formuli 1 nejspíš není žádný jiný pilot, který by vyrůstal v domě, kde měli suchý záchod na dvoře. A jen málo jezdců pochází z takových poměrů, kde si rodiče na závody svých dětí museli půjčovat. Za co podle svých slov utrácí nejvíce? „Za soukromá letadla. Do jejich pronájmu vrážím skutečně hodně peněz, abych mohl trávit víc času doma. A taky za bydlení.“ 

Když v jeho autobiografii dojde řeč na peníze, objeví se jeden zapomenutý příběh. V roce 2010 Kimi nastoupil do Lotusu a jeho plat z větší části tvořily bonusy za body a umístění na stupních vítězů. Kimi v sezoně dojel třetí. A v mínusu šest milionů eur. „Kdybych na těch penězích trval, asi bych je vysoudil. Ale nakonec už jsem neměl sílu bojovat.” A lidé, kteří ho znají, říkají, že tím „neměl sílu“ nemyslel nic jiného, než že by uvedl do problémů úplně nevinné zaměstnance týmu, protože by svými požadavky dovedl celý Lotus k bankrotu.

No a konečně třetí věc, která mě v souvislosti s Kimim pokaždé napadne. „Nechte to na mně, vím, co dělám.“ Věta, která se doslova zapsala do dějin. Přijde vám arogantní? „Když jedete 300 km/h a chcete předjet auto před sebou, nechcete si moc povídat. Chcete ho jen předjet.“ 

A podobně přistupuje i ke svojí práci s týmovými inženýry. Chce znát jen výsledky rozboru telemetrie, nezajímají ho věci okolo. Když jezdil dvě sezóny v rallye, řekl, že nejtěžší pro něj bylo poslouchat spolujezdce. A snad ještě těžší připravovat rozpis. Stejně úsporně jako Kimi řídí, tak úsporně mluví a jedná. Když se ho redaktor Martin Allen zeptal, proč je takový, dlouho přemýšlel. A pak… Pak jen pokrčil rameny. A o pár vět později zazní: „Mně je ale úplně jedno, co si o mně lidé myslí. Je příjemné, když o vás hezky mluví, ale ve skutečnosti na tom vůbec nezáleží.“ 

Eric Boullier, bývalý týmový šéf Lotusu, k tomu dodává. „Kimi vždy věděl naprosto přesně, co od auta chce, a jeho zpětná vazba byla vždy dokonale přesná. Má spoustu zkušeností a na trati je naprosto soustředěný. Neříkejte mu co má dělat, jak se má oblékat, co má říkat a co se od něj čeká. To nefunguje. Udělejte všechno proto, abyste omezili na minimum tu součást jeho práce, kterou nesnáší, a výsledkem bude, že ty ostatní věci, tedy závodění, bude dělat velice dobře (video).“

O Kimim by se dalo psát hodně dlouho. Ale jeho úspěchy najdete v závodních statistikách a přehled jeho dlouhé kariéry zase na wikipedii. O čem se ale mluví méně, to je o tom, jak skvělý je to táta, manžel a syn. Manželství mu vyšlo až napodruhé, ale má z něj krásné dvě děti. „Nejraději bych byl pořád doma, se svými dětmi a se svou ženou. Naše rodina byla pořád spolu, protože jsme měli všichni zálibu v autech a můj bratr i já jsme závodili na motokárách. Je příšerný pocit odjíždět na závody, když mi Robin visí na noze. Trhá mi to srdce.“ 

Kimi svoje děti opravdu miluje, a když je s nimi doma, věnuje se jim na sto procent. Snad i proto, že v roce stráví tak 140 dní mimo domov.  Za dvacet let ve Formuli 1 je to víc než sedm let. 

Jako dítě cestoval s rodiči a se svým bratrem, jezdili po závodech. Když odjel do Nizozemska, aby závodil v šampionáru Formule Super A, tak brečel a chtěl se vrátit domů. Když měl první testy se Sauberem ve Formuli 1, museli si jeho rodiče půjčit peníze na letenky, aby mohli být u toho. A když vydělal první velké peníze, zaplatil rodičům rekonstrukci domu. „Už nemají suchý záchod na dvorku,“ řekl v jednom z mála rozhovorů. A prý se u toho dokonce usmál.    

Lewis Hamilton jednou řekl, že vyhrát svůj první závod je lepší pocit než mít sex. „Asi nikdy neměl sex.“

Po svém nástupu k Ferrari: „Nechystám se chodit do jazykové školy, abych se učil italsky. To není to, kvůli čemu jsem přišel do Ferrari.“ 

Jaký je to pocit jet rychlostí 300 km/h? „Je to normální.“

Na tiskové konferenci se ho zeptali, co je pro něj nejvíce vzrušující okamžik během závodního víkendu? „Myslím, že je to vždy start závodu.“ A nejnudnější? „Teď.“

Co se dá dělat ve Finsku? „V létě rybařit a souložit. V zimě ryby moc neberou.“ 

Co děláte v noci před závodem? „Spím. A vy?“ 

Když se ho zeptali, co myslí o Poháru konstruktérů, byl (opět) upřímný. „Pohár konstruktérů mě vůbec nezajímá.“

Když na jednom ze závodů prošvihl proslov fotbalisty Pelého, ptali se ho, co dělal. „Byl jsem se vysrat.“

Kimi, jak bys charakterizoval svět Formule 1? „Ježdění je ta jediná věc, co se mi na něm líbí.“

 

Usednout do Formule 1

Co se zdá být jako nedosažitelné, může se stát snadno skutečností. V Ricard & Bonnete jsme připravili zážitkový pobyt v Barceloně, kde v rámci celodenního intenzivního kurzu jízdy na okruhu máte možnost usednout i do Formule 1 s motorem V8 Cosworth generujícího výkon 650 koní a zažít tak atmosféru oblíbeného testovacího a závodního okruhu Catalunya nedaleko Barcelony z paluby závodního monopostu.