Pokud vám někdo nabídne možnost svézt se na okruhu s jménem The Circuit de Catalunya (dřív i dnes mu stejně všichni říkají jednoduše Barcelona), pak neváhejte ani vteřinu. Jezdí se tady Formule 1, MS silničních motocyklů, bylo tady DTM i série LeMans Europe, můžete tady vidět závody gétéček i rallyecross. A taky se tady strašně moc testuje. Barcelona je zkrátka profláklý okruh, který vás bude zatraceně bavit.
Když se zeptáte profesionálních závodních jezdců, co mají na zdejší trati nejraději, shodují se v tom, že je to kombinace různých zatáček, dlouhých rovinek a neustále se měnících podmínek. Když se zeptáte mě, řeknu vám, že mám Barcelonu strašně rád kvůli tomu, že jsme tady ve 24h series dojeli s českým týmem RTR na druhém místě. A protože má různé zatáčky které mění svůj poloměr a protože Barcelona je skvělé město na oslavy.
Je to okruh z roku z roku 1991 a hned se na něm začala jezdit Formule 1, o rok později pak i první motocyklová velká cena, původně Evropská GP. Vláda jeho stavbu zainvestovala společně s výstavbou olympijských cvičišť, přičemž v roce 1992, když byla v Barceloně olympijáda, tak na okruhu byl start a cíl cyklistické časovky týmů. Ale ne, nestavěli ho kvůli olympijádě. Původní městský závodní okruh v Barceloně, najdete ho pod názvem Montjuic, byl totiž už dávno za zenitem a španělé toužili, aby se k nim vrátila nejen Formule 1, ale i další velké závody. Od roku 1975, po tragické Velké ceně, se tady totiž nejezdilo.
Plány na výstavbu okruhu severozápadně od hlavního města Španělska vznikly už v polovině osmdesátých let. Stavba byla zahájena počátkem roku 1989 a první závodem, který se tady jel, bylo národní mistrovství cestovních vozů 10. září 1991. Velká cena Španělska se pak jela o dva týdny později. Trať je dlouhá 4675 metrů má šestnáct zatáček a rekord okruhu drží Valteri Botas s časem 1:18.183. Za celou svou historii se měnila jen minimálně – přibyla šikana před cílovou rovinkou, která se jezdí třeba při závodě Formule 1, ale pro jiné podniky se vynechává. A od roku 2018 tady mají nový asfalt.
Stálé a slunečné počasí láká spoustu týmů k pravidelnému testování a i pořadatelé Formule 1 Barcelonu pravidelně zařazují do oficiálního testovacího kalendáře. I díky tou mají týmy o místním okruhu spoustu dat a třeba španělský jezdec Pedro de la Rosa vám bude nadšeně líčit, jak se mění podmínky v průběhu dne. Říká, že nejrychlejí je trať od devíti do jedenácti dopoledne, protože vzduch je studený a poskytuje vozu více přítlaku, stejně tak motor má vyšší výkon. Pak začíná nepříjemně foukat a právě vítr stál nejspíš za nehodou Fernanda Alonsa při testování v roce 2015, která vlastně dodnes nemá moc rozumných vysvětlení.
Jak už zaznělo, kombinace místních zatáček dělá z okruhu úžasné místo k testování a náročné místo k závodění. Moderní okruhy mají většinou pomalé zatáčky jak nakreslené podle pětikoruny, případně vlásenky, ale většina zatáček v Barceloně má dlouhý poloměr, takže je důležité vybalancovat nastavení auta, aby sedělo, ale zároveň vydržely pneumatiky. Zátěž na přední levou gumu je tedy enormní. „Třeba ta zatáčka číslo tři, kde havaroval Alonso, je přesně tím místem, kde můžete získat i půl vteřiny, ale současně hrozí rychlé opotřebení levé přední gumy, přítlak je tady vším,“ vysvětluje Pedro de la Rosa. „Kvůli výjezdu z druhé zatáčky je obtížné trefit ideální nájezd, většina jezdců s tím bojuje.“ A když se pak podíváte na onboard, zjistíte, že efjedničky tam jezdí rychlostí 250 km/h.
Stejně kritická je pak sekce zatáček Seat a La Moreneta, kdy se před tou první hodně brzdí a další sekce pak rozhoduje o tom, jak rychlí budete na výjezd do kopce. „Jede se tady na dvojku a musíte v ní docílit rychlé změny směru,“ popisuje Rosa. „Pak rychle řadíte na třetí a čtvrtý převodový stupeň, až dosáhnete zatáčky Campsa, kterou projedete na trojku. Je to další velmi těžká zatáčka, protože její výjezd je tam opět naslepo.“ Tady už piloti F1 jedou se zařazenou sedmičkou a rychlostí přes 260 km/h…
A stejně těžká je pak i závěrečná šikana, kde se na jejím výjezdu rozhoduje, jak rychle dokážete najet na dlouhou cílovou rovinku.
Sečteno, podtrženo, tohle je náramně povedený okruh. Namotaný tak, aby diváci dobře viděli, třicet kilometrů od centra Barcelony a se zatáčkami tak dobře navrženými, že tady musíte nejen umět točit kolečkem, ale zároveň přemýšlet. Jestli vám někdo nabídne, že se tady můžete svézt, a rovnou třeba ve Formuli 1, pak neváhejte ani okamžik! S Ricard & Bonette se zde svezete nejdříve ve Formuli Renault a pak budete mít jedinečnou možnost odjet 6 kol ve Formuli 1 Prost, která jezdila Grand Prix v letech 1997–2001. Více detailů k akci nejdete ZDE >
